Homeless Blues – za účasti režisérky Libuše Rudinské

Jak těžké je zvednout se ode dna a začít znovu? Odpověď hledá nový dokumentární film Homeless Blues režisérky Libuše Rudinské, rodačky z Napajedel. Snímek, který již sklidil ohlas na mezinárodních festivalech, měl svou premiéru v rámci festivalu Jeden svět v sekci Česká soutěž.

Na severovýchodním okraji Prahy, v syrové krajině sevřené sady, mosty a železniční tratí, se odehrává příběh o lidské důstojnosti a hledání domova. Dokument Homeless Blues mapuje unikátní sociální projekt Městské části Praha 9. Ta se před lety rozhodla lidi bez domova z veřejného prostoru nevyhánět, ale nabídnout jim pomocnou ruku: ubytování v

obytných buňkách a práci výměnou za dodržování pravidel a údržbu okolí.

Režisérka Libuše Rudinská, která stojí za námětem, scénářem i kamerou, k filmu říká:

„Společnost nemůže být tvrdě ekonomicky zaměřená v duchu 'Buď se o sebe sám postaráš, nebo nepřežiješ'. Nejsme zvířata a nemůžeme razit zákon džungle. Někteří lidé mentálně, emočně či lidsky úplně nedospějí a společnost by jim měla poskytovat ochranu.“ Rudinská zároveň oceňuje přístup Prahy 9, která místo represe zvolila cestu začleňování.

Rok v životě lidí na okraji

Film sleduje po dobu jednoho roku osudy několika aktérů tohoto experimentu:

Diváci se seznámí s Margitou (49), která po smrti partnera žije sama na malém hospodářství v Klíčovských sadech obklopena zvířaty, v nichž nachází útěchu.

Dalšími protagonisty jsou Karel (61), zručný řemeslník, který si z mobilní buňky vybudoval skutečný domov s pergolou, nebo dlouholetý pár Karla (56) a Martin (49). Jejich svatba na vinici Máchalka se ve filmu stává silným symbolem touhy po normalitě a lidské blízkosti i mimo systém.

Důležitou postavou je také Karel Valenta, terénní pracovník odboru životního prostředí Prahy 9. Pro místní komunitu je více než jen úředníkem – je autoritou i oporou, která jim připomíná, že i na okraji společnosti má lidský život svou cen.

Snímek se vyznačuje silnou obrazovou poetikou. Kamera Miroslava Hurta a Libuše Rudinské zachycuje proměny krajiny v ročních obdobích, kde industriální prvky brownfieldů a estakád kontrastují s intimitou lidských osudů a přírodou pražských sadů,.Na severovýchodním okraji Prahy, v krajině mezi sady, mosty a železniční tratí, vznikl před deseti lety ojedinělý sociální projekt. Městská část Praha 9 se rozhodla nevyhánět lidi bez domova, ale dát jim šanci: poskytnout stavební buňky, nabídnout práci, obnovit pocit důstojnosti. Dokument sleduje během jednoho roku životní příběhy několika lidí, kteří se do tohoto experimentu zapojili – lidí na okraji, kteří se učí znovu stát pevně na zemi.