Pražské jaro 2026 – Luigi Nono mezi aeroplány

„Caminantes, no hay caminos, hay que caminar…“ (Ó vy, kteří kráčíte, nejsou žádné cesty, je třeba kráčet…). Tato věta ze zdi kláštera v Toledu inspirovala prostorovou kompozici italského skladatele Luigiho Nona pro housle a osm zvukových stop La lontananza nostalgica utopica futura (1989). Fascinující, odvážné dílo uvede společně s Šesti capricci pro sólové housle (1976) Salvatoreho Sciarrina na motivy slavných 24 capriccií op. 1 Niccola Paganiniho vyhledávaná světová interpretka soudobé hudby Hana Kotková. Uměleckým partnerem jí bude expert na dílo Luigiho Nona Veniero Rizzardi. Na diváky, kteří tentokrát přijdou do dopravní haly Národního technického muzea, čeká nevšední sonický zážitek na pomezí koncertu a site-specific performance. Stačí si představit houslistku pohybující se v prostoru, jejíž „camino“ (cestu) určuje elektronická stopa.